Dachau blues                 Karel Kryl

   Ami G7 Ami G7 E

          C

1. Když stíny k sobě v touze lnou,

   tma prohlásí se kouzelnou

             G7

   a někde znějí bicí,

         F          G

   když měsíc tepe do mřížky

        F        G

   dva Popelčiny oříšky

              Ami

   s šedivou holubicí,

          C

   když zvony půlnoc dozvoní

                      Ami

   a vratiče se rozvoní,

                Dmi

   zlý sen se vrací znovu,

            (F)              (G)

   [: jsou dosud v oknech střepy skla

          Ami

      a krev, jež znovu vytryskla,

     G  (E)    Ami

      skapává do proslovů. :] Ami F Ami G7 E

2. Když úzkost chodí po špičkách

   jak dívka v modrých lodičkách

   a v bílé rozhalence,

   když promarněno vzkříšení,

   když most má pouta lešení,

   jež křičí na milence,

   když zlato pláče mosazí,

   když vzduch se oděl do sazí

   a prázdnem škváry zeje

   [: zas strach má ze lži mozaiku

      a za svěrací kazajku

      už našel farizeje. :]

              F         G         Ami

R: Zvracíme přecpaní a měsíce se počínají pátkem,

            G                       Ami

   křičíme ze spaní, zas děsíce se podepsaným řádkem,

              G                             Ami

   pod hranou odvahou tkví pobledlost, jak Pilát ruce myjem,

                    G            E              Ami        E

   když s chladnou rozvahou jde posedlost, pak zítřka nedožijem.

3. Když lež je pravdy zárukou,

   jde volnost s pouty na rukou

   a vůkol kvetou hroby,

   když z lásky stal se mouřenín,

   pak děvce podá růženín

   a zbude bez ozdoby,

   když zloba zbývá bez lásky,

   pak Židům krade oblázky

   a hlásá toleranci,

   [: a intelekt když bez duše,

      pak podoben je ropuše

      či slepci s mečem v tanci. :]